Aktuality

V případě, že je zaměstnanci nařízena karanténa, jde o překážku v práci na straně zaměstnance, při které mu přísluší náhrada mzdy nebo platu stejně, jako v případě, když je dočasně práce neschopen. O této překážce v práci a předpokládané době jejího trvání je zaměstnanec povinen zaměstnavatele uvědomit bez zbytečného odkladu a překážku v práci mu prokázat. Zaměstnanec má právo na náhradu mzdy/platu od zaměstnavatele za období prvních 14 kalendářních dní, a to s tím, že tato náhrada přísluší za pracovní dny a dále za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu mzda/plat nekrátí.

• Pokud dojde k uzavření provozovny zaměstnavatele z důvodu protiepidemiologických opatření (např. dřívější rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví), posuzuje se vzniklá situace jako v případě nařízení karantény (tedy zaměstnavatel platí prvních 14 dní zaměstnancům „nemocenské“, od 15. dne platí zaměstnance stát).
• V případě uzavření provozovny z jiných důvodů budou mít zaměstnanci zpravidla nárok na poskytnutí 100% náhrady mzdy. Zaměstnavatel může zvážit využití možností pro snížení finančního dopadu, jako je nařízení dovolené, vybrání náhradního volna nebo přeplánování směn.
• V případě výpadku dodávek surovin, pohonné síly nebo podobné provozní příčiny se bude jednat o prostoj s náhradou ve výši 80 % průměrného výdělku.
• Náhrada mzdy může klesnout dokonce na 60 % výdělku. K takové situaci může dojít, pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu omezení odbytu výrobků nebo omezení poptávky po službách zaměstnavatele. K tomu musí zaměstnavatel vydat vnitřní předpis, nebo pokud u zaměstnavatele působí odbory, tak musí uzavřít dohodu s odborovou organizací.

Sazba náhrady v % může být upravena kolektivní smlouvou.

Provozovny uzavřené rozhodnutím vlády v rámci nouzového stavu mají v tuto chvíli zakázanou pouze prodejní činnost (případně platí zákaz vstupu veřejnosti do provozovny). Jiné činnosti mohou v provozovně pokračovat (úklid, inventury, stavební úpravy). Firma má navíc právo zaměstnance převést i bez jeho souhlasu na jinou práci nezbytnou k odvrácení mimořádné události.
Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na čerpání dovolené; obecně platí, že určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci písemně alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době (§ 217 odst. 1 zákoníku práce). Bez dohody se zaměstnancem mu nemůže zaměstnavatel určit dovolenou „ze dne na den“. Ohledně aktuálního zůstatku dovolené se obraťte na kontaktní osobu na pobočce.

Zaměstnavatel se může dohodnout se zaměstnancem, že bude práci dočasně vykonávat mimo pracoviště zaměstnavatele (z jiného místa – například z domova). Protože jde o dohodu, na změnu místa výkonu práce (na práci z domova) není povinen druhý účastník pracovněprávního vztahu přistoupit.

Pokud při nařízené karanténě zaměstnanec dodrží všechna stanovená omezení a jeho zdravotní stav ani povaha vykonávané práce tomu nebrání, je možné, aby se zaměstnavatelem dohodl na výkonu práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele (zpravidla „z domova“ – tzv. homeworking). V takovém případě platí, že náleží-li zaměstnanci za vykonanou práci mzda/plat, nenáleží mu za dobu výkonu práce v době prvních 14 dnů karantény výplata náhrady mzdy/platu podle § 192 zákoníku práce, popřípadě od 15. dne jejího trvání nepřísluší výplata nemocenského (viz § 16 zákona o nemocenském pojištění).
Zaměstnavatel nemůže nařídit zaměstnanci čerpání dovolené na dobu karantény, ledaže o to zaměstnanec požádá. Pokud zaměstnanec začal čerpat dovolenou před tím, než mu byla nařízena karanténa, nařízením karantény se dovolená nepřerušuje (viz § 219 odst. 1 zákoníku práce, kde mezi důvody, pro které se dovolená přerušuje, karanténa není uvedena).